|
|
Výtvarná tvorba jako nevyhnutelná nutnost
Hrubý, Adam - Kristian ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Vartecká, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou pojetí výtvarné tvorby jedince jako smyslu a směřování v jeho životě a pohledu na svět. Klade si otázky ohledně formulování nevyhnutelné potřeby a zkoumá, kde je zdroj této dynamiky a jaké jsou její kontexty. Ptá se, odkud se taková potřeba tvořit bere v autorovi práce, stejně jako v osobnostech ze světa výtvarného umění. Otázku této nevyhnutelnosti výtvarně tvořit a být "uvnitř" výtvarného umění také zkoumá v souvislosti s pedagogickou praxí. Na základě osobních zkušeností předkládá formu pedagogické zkušenosti vzniklé během covidového období s přispěním určité míry improvizace. Ukazuje zkušenost nevyhnutelnosti výtvarně tvořit i v komplikované situaci / prostředí.
|
|
| |
|
|
Societa
Zach, Tomáš ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Societa Cílem této rigorózní práce je nabídnout čtenářům komplexní pohled na societu jako smluvní nástroj sdružování osob za společným cílem. Pozornost je věnována nejen pozitivněprávní úpravě society v současném právu, ale i historickým východiskům tohoto svébytného právního institutu a jeho odlišení od jiných asociačních útvarů soukromého práva, především pak od soukromoprávních korporací. Práce je rozdělena na úvod, tři hlavní kapitoly a závěr. První kapitola nastiňuje vývoj society v právních dějinách. Od svých prvopočátků souvisejících patrně se společenstvím bratří hospodařících po smrti otce na společném statku (consortium) se societa v období klasického římského práva vyvinula v konsenzuální kontrakt používaný především pro obchodní účely (societas quaestus). Ve středověku vyrostla na základech society její vývojová adaptace - compagnia - která přispěla k prudkému rozvoji námořního obchodu v italských městských státech. Ke znovuobjevení society pak došlo v období velkých kodifikací 19. století, z nichž největší vliv na české právní myšlení měl bezpochyby obecný zákoník občanský z roku 1811. V podrobnostech je pojednáno i o pohnutých osudem society v období komunistického práva a jejímu vzestupu po změně společenských a hospodářských poměrů v roce 1989. Druhá kapitola se pokouší o teoretické...
|
|
| |
|
|
ANALÝZA SOUČASNÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU PODLE GILLESE LIPOVETSKÉHO A MICHELA MAFFESOLIHO: KOMPARACE A KONFRONTACE VYBRANÝCH TÉMAT, PROBLÉMŮ A KONTROVERZÍ
VOLEK, Jan
Práce analyzuje a srovnává přístupy dvou autorů zabývajících se jevy v soudobé společnosti. Soustřeďuje se převážně na témata životního stylu a hodnot. Klade si otázky týkající se socializace a individualizace společnosti. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části jde o seznámení se základními termíny (postmoderna, životní styl, hodnoty) a jejich vymezení. Druhá část práce je věnována koncepci Gillese Lipovetského. Třetí část se zaměřuje na koncepci Michela Maffesoliho. Ve čtvrté části jde pak o komparaci těchto dvou myšlenkových konceptů, kdy se práce soustředí především na vysledování argumentačních střetů a třecích ploch. Na základě této komparace vyvstávají otázky a myšlenky, které jsou v závěrečné části práce prezentovány.
|
host ::
RSS.